Obec Rusava a její okolí - turistický ráj |
Valašská obec Rusava leží v srdci Hostýnských vrchů, jejichž nejznámějším místem je vrch Svatý Hostýn, nejnavštěvovanější mariánské poutní místo na Moravě a nejpamátnější místo po Velehradě.
Založení obce je datováno v dubnu roku 1657, kdy po valašských bouřích ve Vsetíně, zde byli převezeni zdraví zajatci, kterým byla udělena milost.
Zakládací listina obce je opatřena pečetí hraběte Jana z Rottalu, který byl v té době majitelem holešovského a bystřického panství a podle ní se nově založená obec jmenovala Rottalowice. Původními obyvateli byli Valaši, kteří si sebou přinesli svoji víru a valašsko pastýřskou kulturu. Významnou osobností, která za svého působení na Rusavě přispěla k jejímu duchovnímu i vzdělanostnímu rozvoji, byl slovenský evangelický kazatel, humanista a pedagog Daniel Svoboda. Poklidnou dědinu s bohatou a vzácnou květenou si zamilovali také význačné osobnosti kulturního života jako spisovatel František Táborský, malíři Adolf Kašpar, František Ondrúšek, Ludvik Schneiderka a další.
Dnes má obec Rusava 600 obyvatel, v katastru obce je na 600 rekreačních chat a 10 větších rekreačních zařízení s celoročním provozem a kompletními službami v oblasti turistického ruchu. Okolní kopce dosahují výšky od 400 do 736m nadmořské výšky vrchem Svatý Hostýn. Klidná obec a její okolí jsou vhodné pro milovníky lyžování. Zdejší ovzduší je přirovnáváno k ovzduší Vysokých Tater a lékaři doporučován k pobytu pro pacienty astmatiky. Mezi rekreační vybavenosti obce patří přírodní koupaliště se solárním ohřevem vody, vodní plochy ke koupání a rybaření, kempinková stanoviště, fotbalové a tenisové hřiště, v zimě lyžařský vlek s umělým osvětlením.
Návštěvníci obce mohou dále navštívit vrch Svatý Hostýn, zříceninu hradu Křídlo, jeskyňku Čechřinku a muzeum obce.
Okolí skýtá výlety do Zlína, Luhačovic, Kroměříže, Olomouce a Svatého Kopečku, Velehradu u Uherského Hradiště a další. V době, kdy se nemohlo jezdit do zahraničí, si lidé stavěli chaty. Proto je dnes v naší oblasti, v katastru obce Rusava 426 chat. Tedy chat je o 181 více než obydlených domů.
Svatý Hostýn, po Velehradě nejpamátnější a nejvíce navštěvované poutní místo Moravy, je situováno v západní okrajové části Hostýnských vrchů - součástí Moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy - severnější (736 m n. m) s rozhlednou a kaplí sv. Kříže (od r. 1993 také s větrnou elektrárnou), druhé temeno je zastavěno poutním chrámem a dalšími objekty (718 m n. m.).
Ve svém námětu ojedinělý je známý hostýnský obraz Panny Marie s Ježíškem metajícím blesky. Připomíná dobu vpádu Mongolů (lidově Tatarů) na Moravu v r. 1241, vznikl na základě barokní pověsti zaznamenané vlasteneckým knězem jezuitou Bohuslavem Balbínem. První kapli na Hostýně s obrazem Panny Marie Ochranitelky pořídili asi havíři dolující v hostýnských horách železo a stříbro; ve své původní podobě se dochovala do r. 1658, poté byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena.
Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshause jako centrální orientovaná stavba. Předmětem úcty byl obraz Matky Boží Ochranitelky. Byl uctíván až do r. 1620, kdy jej Václav Bítovský, pán na Holešově, spálil. Je to tentýž rok, kdy byl v Olomouci umučen Jan Sarkandr, kterého uvedený Václav Bítovský vyslýchal. Bohužel za 39 roků po slavnostním vysvěcení byl svatohostýnský chrám nařízením císaře Josefa II. zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán na pospas drsné povětrnosti, až se z něho stala ruina.
Přes přísný zákaz konání poutí nebyla jejich kontinuita přerušena. Hluboce zakořeněná poutní tradice a pozdější změna nazírání na nejvyšších místech umožnila obnovu poutního místa v letech 1841 - 1845. Činnost od 80. let 19. stol. znamená zásadní obrat ve vývoji; je spojen se jménem P Antonína Stojana, pozdějšího olomouckého arcibiskupa, který zakládá spolek Družstvo svatohostýnské (1881), jež je předchůdcem Matice svatohostýnské (1895) existující dosud. Od barona Laudona je zakoupena vrcholová oblast hostýnské hory v rozsahu keltských valů, zřízena trvalá duchovní správa obsazená řádem Tovaryšstva Ježíšova, budují se komunikace, křížové cesty (1901, 1905), ta novější podle návrhu Dušana Jurkoviče v provedení Jano Kohlera (ve stylu lidové architektury), monumentální přístupové schodiště k chrámu (250 stupňů), poutní noclehárna, hostinec aj.
Významnou událostí té doby byla korunovace Panny Marie svatohostýnské v r. 1912, kterou provedl podle starého církevního zvyku v zastoupení papeže olomoucký arcibiskup František Bauer. V době mezi válkami pokračovalo budování - přístupová komunikace z Bystřice pod Hostýnem, moderní poutní dům aj. Poutní místo Hostýn se stal moderním centrem náboženského života (celoroční pořádání duchovních cvičení - exercicií aj.) přesahující rámec olomoucké arcidiecéze.
Období komunistického panství "diktatury proletariátu" se nevyhnulo ani Hostýnu. Řádový dům byl vydrancován, poutní dům byl předán ústavu sociální péče. Poutníci však i v těchto dobách zůstali Hostýnu věrni. K 70. výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám vysoké vyznamenání - byl mu udělen papežem Janem Pavlem II. titul "Menší baziliky" (bazilica minor).
Kostel byl uveden do současného stavu ke přelomu 19. a 20. století. Střecha je vytvořena mohutnou helmicí, dvě věže postavené kose překrývají jednoduché jehlancové střechy se skosenými hranami. Dominantou průčelí je vertikálně členěná plocha s hladkými pilastry a konkávní plochou vyplněnou impozantním mozaikovým obrazem Panny Marie Svatohostýnské (25 m2) od malíře Viktora Foerstra (bratra hudebních skladatele J. B. Foerstra), nad ním je nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. Masivní kostelní vrata jsou dílem brněnského sochaře Josefa Axmana, Myslbekova žáka. Před chrámem na schodišti nás vítají sochy sv. Cyrila a Metoděje.
Vlastní chrám má centrální, půdorysně orientovanou dispozici elipsovitého tvaru s osami 40,5 a 30,5 m. Vnitřek chrámu, tvořený elipsovitým válcem odděleným římsou, sedmi okny a prosvětlenou kopulí, je úchvatný. Oválný půdorys chrámové lodě je rozčleněn a rozšířen o prostory vchodů a oltářů. Hlavní oltář se sochou hostýnské Madony s Ježíškem a výjevem pokoření Tatarů, sochou sv. Cyrila držícího v ruce obraz Panny Marie tuřanské a sv. Metoděje s mušlí (ATRIBUT křtu). Před oltářem je menza odpovídající reformě podle II. vatikánského koncilu. Autor původního oltáře je sochař a řezbář Benedikt Edele (1844). Na evangelijní straně presbytáře je kopie původního obrazu Panny Marie Ochranitelky, na protější straně nástěnný obraz Panny Marie Vítězné, jehož originál z r. 1695 není v majetku Hostýna. Na evangelijní straně kaple sv. Josefa, oltář Božského srdce Páně s reliéfním obrazem a kaple sv. Jáchyma se sv. Annou. Na epištolní straně kaple sv. Valentina, za ní u vchodu je kaple Panny Marie lurdské s oltářem sv. Ignáce z Loyoly (zakladatele Tovaryšstva Ježíšova). Na protější straně je zobrazena vodní kaple s procesím, dále je kaple sv. Šebestiána, která je nyní proměněna v kapli "dušičkovou". Interiér chrámu doplňují nástěnné malby ze života světců a Panny Marie. K architektuře kostela jako celku lze říci celkově, že exteriér chrámu je tvořen převážně barokně, interiér odpovídá zhruba době konce 19. stol.
 |
Rozhledna na Hostýnském vrchu (734,6m.n.m.) byla postavena roku 1898 kdy Bystřici pod Hostýnem navštívil císař František Josef I. a také podle něj nese jeho jméno. Otevřena byla 14. září 1898 a musela se obejít bez velké slávy neboť zem byal otřesena smrtí panovníkovy choti Alžběty. Zajímavé je, že stavba v sobě skrývá rozhlednu a kapli. |
Hrad Lukov se poprvé připomíná v r. 1332, kdy patřil pánům ze Šternberka, kteří jej vlastnili až do r. 1516.
Na konci 14. století byl hrad rozšířen o neobyčejně rozsáhlé předhradí, zpevněné nárožními věžemi, z nichž jedna – Svatojánská – se zachovala dodnes; lukovské předhradí je možno srovnat s předhradím na hradě Veveří. Spojení předhradí se starší částí obstarával most, ústící na straně hradního jádra do nově vybudované brány. V 70. letech 14. století doplnila hradní areál kaple a o něco později, kolem r. 1400, další palác, vestavěný do jádra hradu.
Pozdější úpravy hradu už byly nepodstatné, především se rozšířilo, byť i bez zástavby, opevněné předhradí.
Podle svědectví Karla IV. v jeho vlastním životopise byl hrad Lukov, založený zřejmě už ve 13. století, původně majetkem zeměpána a Karel IV. jej uvádí mezi hrady, které se mu podařilo získat zpět ke korunnímu majetku. Později se zřejmě vrátil zpět Šternberkům, od nichž jej získali r. 1516 Kunové z Kunštátu. R. 1548 byl hrad zakoupen pro sirotky po Zikmundu Nekšovi z Landeka a Nekšové tu sídlili až do začátku 17. století. Po smrti Lukrécie Nekšové r. 1614 připadl hrad jejímu manželovi Albrechtovi z Valdštejna.Když Valdštejn
r. 1619 uprchl z Moravy, postoupili stavové Lukov Janu Adamovi z Víckova. R. 1621 se Lukova zmocnili Valaši, jejichž akce řídil emigrant Jan Adam z Víckova a pod jehož velením se Lukov stal r. 1626 znovu centrem lidového odporu proti Habsburkům. Valdštejn zatím postoupil Lukov s panstvím císaři a ten jej r. 1624 prodal Štěpánu Šmídovi z Freyhofenu. Byl to evangelík, který i za povstání zůstal věren císaři. Z jeho období se dochoval zajímavý inventář hradu Lukova, který byl sepsán v r. 1631. Z místností je jmenovitě uvedena velká klenutá jídelna, komora u jídelny, protější dlouhá jizba, vedle kancelář, pod jídelnou světnička důchodního písaře. Jinak soupis uvádí pokoje „prázdné a pusté“, kromě zřízeného a obývaného čeledníku, třetí kancelářské světničky a kuchyně. Z dosti četného vybavení se uvádí například 7 obrazů, 13 zelených koberců, zelené mušelínové záclony, ložní a stolní prádlo, zbraně, 3 turecké šavle, kuchyňské nádobí, písemnosti a archiválie a mnoho dalších zajímavostí.
V září 1643 nařídil švédský generál Torstenson, aby hrad byl zbaven posádky a hradby strženy. V r. 1663 získali od Freyhofenů hrad Minkvicové z Minkvicburku, kteří jej v r. 1710 prodali Rottalům. Od prodlužených Rottalů jej v r. 1721 koupili jeho poslední držitelé – Seilernové.
Hrad však byl s konečnou platností opuštěn až koncem 18. století, kdy byly odtud přeloženy vrchnostenské kanceláře do vsi Lukova a zdiva hradu se použilo na stavbu panských budov. Jak hrad Lukov původně vypadal, ukazuje obraz dochovaný na zámku v Lešné.
Zříceniny Lukova, které jsou důležitým stavebním článkem pro poznání raně gotické architektury u nás, budily pozornost zejména v době romantismu, jak o tom svědčí jména i letopočty na lukovských skaliskách. Králek, kde podle staré tradice zasedalo valašské lovčí právo. Jihozápadně od hradu stojí na vrchu Tanečnici zděná věž a jihovýchodně ve zmíněném Králku vysekané sedačky. Z původního vybavení hradních interiérů se nedochovalo nic. Jedinou památkou je reliéf sv. Jiří za 15. století, dnes uchovaný ve farním kostele v Lukově.
Dnes jsou zříceniny hradu Lukova spravovány Státní památkovou péčí v Brně, která pečuje o jejich zachování a údržbu.
Přírodní koupaliště Rusava
Rehabilitační centrum Podhostýnského mikroregionu nabízí svým návštěvníkům koupaliště se solárním systémem pro přípravu teplé vody. V areálu najdeme hlavní plavecký bazén 43x15 m, dětské brouzdaliště, 2 vodní skluzavky o délce 9m. Samozřejmostí jsou parkoviště, šatny, hygienické zařízení a občerstvení.
Ski areál Tesák se nachází na hlavním silničním tahu mezi Bystřicí pod Hostýnem a Vsetínem. Lyžařské středisko je provozované ve dvou lokalitách:
Lokalita Cvičná louka má 2 vleky,s plynulou regulací rychlosti. Na Cvičné louce je instalováno osvětlení pro večerní lyžování včetně zasněžování technickým sněhem.Přístupová cesta je osvětlená. V provozu nově otevřené občerstvení s posezením,nové soc.zařízení.Cvičnou louku snímá nainstalovaná kamera.
Hostýnské vrchy patří k frekventovaným oblastem sjezdového i běžeckého lyžování, zimní turistiky, rekreace a jiných pohybových aktivit. Ski Areál Troják (583 m.n.m) leží ve stejnojmenném sedle na hranicích okresů Kroměříž, Vsetín a Zlín.
Od poloviny prosince do poloviny března má zpravidla dobré sněhové podmínky. Tři lyžařské vleky Tatrapoma a dva dětské lanové vleky jsou od hlavní komunikace vzdáleny jen několik desítek metrů. Svah "A" a dětské hřiště jsou plně pokrývány vrstvou technického sněhu, který umožní garantovat provoz 100 dnů v roce, na třech vlecích.
Ski Areál doplňují služby jako je půjčovna lyžařského a snowboardového vybavení, lyžařská a snowboardová škola, půjčovna dětských sněžných skútrů, skútr taxi a další.
U příjezdové komunikace je velké parkoviště pro 10 autobusů a 100 osobních automobilů. Je po celou zimní sezonu upravováno a zákazníci areálu zde mohou parkovat ZDARMA!
5 lyžařských vleků má kapacitu 2200 osob za hodinu. Ski Areál Troják svými terény uspokojí rodiny s dětmi, lyžaře začátečníky i pokročilé lyžaře. Lyžařský prostor hřebene na Trojáku umožní návštěvníkům také možnost běžeckého lyžování. Lyžařské stopy jsou vedeny oběma směry po hřebenu na Tesák, Tři kameny, Hostýn až do Bystřice p.H. Na opačnou stranu na Bludný, Čečetkov, Lazy až do Valašského Meziříčí.
Celé zázemí pro sportovce a rekreanty je doplňováno stravovacími i ubytovacími kapacitami. Hotel Troják a Hostinec Trojáku, s bazénem , saunou, dvěma bowlingovými drahami . Oba objekty jsou vzdáleny od hlavní komunikace a parkoviště jen několik desítek metrů.